Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Martin Dejdar se mýlí. Cyklopruhů je v Praze málo.

Herec Martin Dejdar nedávno prohlásil: „Cyklisti v Praze mají spoustu cyklopruhů, ale přitom jezdí po silnici mezi auty.“ Tento pohled však pramení z neznalosti problematiky a zjednodušených mýtů a polopravd, které stále kolují veřejným prostorem. Podívejte se na video:



Slova Martina Dejdara pocházejí z kanálu Autoškola King (Celebrity v autoškole) a kanálu Ten Smlsal (Dejdar v autoškole: „Vadí mi chodci i cyklisti“. A pak to rozrazil Bart)

Cyklopruhy tvoří jen zlomek pražských ulic

Celková délka silniční sítě v Praze je 4 095 km, přičemž:

  • Vyhrazené cyklopruhy: 74,2 km
  • Ochranné cyklopruhy: 80,1 km

Dohromady tvoří cyklopruhy jen 3,77 % pražských komunikací. 96 % cyklistické jízdy probíhá společně s automobily, bohužel někdy i tam, kde cyklopruh existuje. Proč? Čtěte dále…

Proč cyklisté vyjíždějí z cyklopruhů?

Typická situace: cyklista jede v cyklopruhu, který je vyhrazený jen pro něj, a náhle se objeví překážka – stojící auto na blikačkách, díry, kanály, louže, ostrý štěrk a kupodivu dost často se i stává, že uklízecí stroj nahrne hromádku svinčíku do cyklopruhu a nechá ji tam.

Cyklopruh není vždy bezpečný. Člověk na kole signalizuje rukou vybočení a doufá, že o 30 km/h rychlejší motoristé registrují jeho manévr. Podle zákona ho musí pustit.

§ 57 zákona č. 361/2000 Sb. – Jízda na jízdním kole:

„Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty … je cyklista povinen jich užít … ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu…“

To znamená, že pokud použití cyklopruhu ohrozí bezpečnost nebo plynulost jízdy (např. překážka nebo špatný povrch), cyklista není povinen v pruhu pokračovat.

§ 14 (dříve § 12) zákona – pravidla o jízdních pruzích:

„Přejíždí-li řidič vozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého, řidič v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla.
Je-li vyznačen jízdní pruh jako pruh pro cyklisty, použijí se tato ustanovení obdobně.“

Prakticky to znamená:

  • Cyklista může vybočit z pruhu kvůli překážce, pokud dá znamení rukou.
  • Řidič v přilehlém pruhu musí umožnit bezpečný průjezd – zpomalit, upravit jízdu nebo zastavit.
  • Cyklista nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu.

Debata by měla být o příčinách, ne o vině

Cyklopruh není vždy bezpečný a často nutí cyklisty vyjet mimo něj. To není arogance – jde o nutnost pro pokračování v jízdě.

Místo toho, aby se diskuze soustředila na to, „jak cyklisté jezdí“, je důležité se ptát proč jezdí mimo cyklopruhy. Lepší pochopení problému zlepší plynulost dopravy pro všechny – cyklisty i motoristy.


Další uvádění mýtů na pravou míru bude pokračovat!