Omezování tranzitní dopravy, rušení jízdních pruhů pro auta a vytváření prostoru pro pěší a cyklisty často vyvolávají hlasitý odpor. Volební výsledky z Prahy 7, Bratislavy a Paříže ale ukazují, že prosazování takových změn nemusí automaticky znamenat ztrátu politické podpory.
Musí se politici skutečně bát, že přijdou o voliče, když vezmou část prostoru autům a dají ho pěším a cyklistům?
► Klikněte pro přehrání videa
Bratislava: Cyklotrasa, která rozdělila město
Bratislavský primátor Matúš Vallo obhájil v komunálních volbách 24. října 2026 svůj mandát se ziskem 64 % hlasů. V čele města tak bude pokračovat už třetí volební období.
Vallo se dlouhodobě snaží proměňovat Bratislavu v příjemnější místo pro život. Jedním z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších kroků byla výstavba oddělených cyklopruhů na Vajanského nábřeží. Kvůli jejich vytvoření město ubralo automobilové dopravě po jednom jízdním pruhu v každém směru.
Následovala ostrá debata. Řidiči upozorňovali na kolony a kritizovali provedení projektu. Primátor Vallo připustil, že město podcenilo komunikaci s veřejností a otevření cyklotrasy špatně načasovalo. Řešila se rovněž viditelnost obrubníků a nedostatečná šířka některých úseků Samotný princip ale hájil: nábřeží nemá být jen průtahovou komunikací a bezpečnou cyklotrasu nebylo možné vměstnat do už tak stísněného prostoru pro pěší.
Přesto získal v říjnových volbách téměř dvě třetiny platných hlasů pro volbu primátora. Samotný volební výsledek samozřejmě neříká, jakou roli při rozhodování voličů sehrály třeba právě cyklostezky. Je ale zajímavé, že ani ostrý spor o jednu z nejviditelnějších dopravních změn na Vajanského nábřeží jeho politickou podporu nezlomil.
Oficiální výsledky voleb v Bratislavě | Více o cyklotrase na Vajanského nábřeží
Praha 7: Méně tranzitu, více prostoru pro lidi
Podobný příběh známe z Prahy 7. Právě tam se radnice v posledních letech pustila do zásadních změn, které omezily průjezd tranzitní automobilové dopravy a vytvořily více prostoru pro lidi.
Příkladem je ulice Dukelských hrdinů, která se po rekonstrukci proměnila v komunikaci určenou především místní dopravě. Cílem bylo omezit tranzit Prahou 7 a nasměrovat dopravu do tunelového komplexu Blanka.
Další změnou je pěší zóna v ulici U Výstaviště, která zlepšila podmínky pro pohyb lidí v prostoru před Stromovkou. K tomu přibyly cykloobousměrky, díky nimž se cyklisté mohou pohybovat v obou směrech i v ulicích, kde pro ostatní vozidla platí jednosměrný provoz.
Ani tady se změny neobešly bez kritiky. Na sociálních sítích se objevovaly výhrady k dopravním opatřením, ostré komentáře i osobní útoky na vedení radnice. Pro politiky, kteří mají změny prosazovat, může být taková reakce nepříjemná. Zvlášť pokud mají pocit, že jim kritika přeroste přes hlavu a voliči jim to při nejbližších volbách spočítají.
Jenže letos přišly výsledky, které tak jednoduchý výklad zpochybňují.
Praha 7 Sobě získala v říjnových komunálních volbách 57 % hlasů a 18 z 29 zastupitelských mandátů. Voliči samozřejmě rozhodovali o celkové práci radnice, nejen o dopravě. Mezi její viditelné kroky však patřilo právě zklidňování ulic, omezování tranzitní dopravy a vytváření prostoru pro pěší a cyklisty. Ani po letech sporů o podobu veřejného prostoru tedy dosavadní vedení radnice o svou silnou volební podporu nepřišlo.
Oficiální výsledky voleb na Praze 7
A co Paříž?
Už v březnu 2026 zvolili Pařížané nové městské zastupitelstvo, v jehož čele stanul Emmanuel Grégoire. Jeho kandidátní listina získala ve druhém kole komunálních voleb 50,52 % hlasů.
Paříž se v předchozích letech stala jedním z nejviditelnějších evropských příkladů proměny ulic ve prospěch pěších, cyklistů a veřejného prostoru. Změny doprovázely spory o parkování, automobilovou dopravu i podobu města. Grégoire navázal na dosavadní směřování pařížské radnice.
Ani výsledek pařížských voleb nelze chápat jako referendum o jednotlivých dopravních opatřeních. Ukazuje však, že po letech rozsáhlých změn může politický směr, který přináší méně prostoru pro auta a více prostoru pro lidi, pokračovat i v dalším volebním období.
Oficiální výsledky komunálních voleb v Paříži
Hlasitý odpor není totéž co názor celého města
Co tedy mají Praha 7, Bratislava a Paříž společného?
Především zkušenost, že proměna veřejného prostoru vyvolává konflikty. Jakmile se změní dlouho zažitý způsob dopravy, část lidí to vnímá jako zhoršení svých podmínek. Zvlášť pokud změna znamená, že už nemohou projet stejnou ulicí jako dříve, musí hledat jinou trasu nebo přijdou o možnost parkovat na dosavadním místě.
Tyto výhrady není správné automaticky odbývat. Každé dopravní opatření by mělo mít srozumitelný cíl, dobré provedení a vyhodnocení skutečných dopadů. Pokud přináší problémy, je namístě hledat nápravu. Ani dobře míněná změna není automaticky dobrou změnou.
Stejně tak ale není možné považovat hlasité komentáře na sociálních sítích za reprezentativní průzkum veřejného mínění. Lidé, kteří jsou rozzlobení, se často ozývají hlasitěji než ti, kteří jsou se změnou spokojení nebo ji jednoduše přijali jako novou součást života.
Výsledky voleb z Prahy 7, Bratislavy a Paříže neprokazují, že voliči odměňují konkrétní stezky pro kola nebo pěší zóny. Ukazují ale, že hlasitost odporu není totéž co jeho rozšíření mezi voliči.
Pokud má být město příjemnější pro život, někdy to nevyhnutelně znamená přehodnotit, kolik prostoru věnujeme jednotlivým druhům dopravy.
Pražský zázrak, který stojí za připomenutí
O proměnách Prahy 7 a jejich důvodech jsme mluvili také v našem rozhovoru s místostarostou Pavlem Zelenkou. Vysvětluje v něm, jak změny vznikaly a proč se radnice rozhodla dát přednost klidnějším ulicím před tranzitní automobilovou dopravou.
Podívejte se na naše starší, ale stále aktuální video o „pražském zázraku“:
► Klikněte pro přehrání videa
Změny v dopravě nemusí být bez chyb a kritiku je třeba brát vážně. Zkušenosti Prahy 7, Bratislavy a Paříže ale ukazují, že hlasitý odpor není důvodem automaticky rezignovat na bezpečnější a příjemnější ulice.
